Jazykový sexismus je možné označit jako slovní popis, který znevažuje ženy či muže nebo k nim přistupuje jako k věcem. Často používá sexuálně podbarvený dvojsmysl, který odkazuje k ponižování lidí, často na základě toho jak vypadají nebo na základě jejich příslušnosti k nějakému etniku.

Jazyk jako takový popisuje, co se v dané společnosti děje, ale realitu ve společnosti také spoluvytváří. Sexistický jazyk je tak jedním ze způsobů, jak je udržována nerovnost ve společnosti. Prostřednictvím jazyka dáváme najevo vztah k ženám, mužům, jinak sexuálně orientovaným skupinám. V používaných výrazech se může skrývat diskriminující postoj. Příkladem jazykové diskriminace může být označení sexuální harašení, které zlehčuje akt sexuálního obtěžování, ať již to mluvčí má či nemá v úmyslu. Proto v rámci anticeny Sexistické prasátečko mezi kritéria, podle kterých mohou lidé poznat sexistickou reklamu, zařazujeme také reklamy s jazykovým sexismem.

Projevem jazykového sexismu je i stereotypní provázání produktu s ženou pomocí stereotypního jazyka, nejčastěji se tak děje v reklamách na pračky či prostředky do domácnosti — jedná se o všechny maminky, které jsou „expertkami na čištění skvrn“ a „nikdo jiný tak neumí pofoukat rozbité kolínko“. V případě mužů jde o slogany v reklamách na auta, stavebniny či alkohol, kde „praví chlapi nevyměknou“. Texty reklam automaticky oslovují ženy a přisuzují jim roli pečovatelky a automaticky jim vkládají starost o domácnost, stejně tak v opačném případě automaticky reklama předpokládá, že auto a stavitelství jsou doménou mužů.